CHRONOLOGIE

Významné události Suchdola

CHRONOLOGICKÝ PŘEHLED MAJITELŮ, NÁJEMCŮ, SPRÁVCŮ DVORA


Do poloviny 10.stol.n.l. Do této doby nejsou o osídlení Suchdola žádné záznamy.
Nálezy lidských koster. V oblasti dnešních Výhledů bylo křesťanské pohřebiště.
Z ještě dřívější doby nalezeno pohřebiště Keltů- kolem Roztocké ulice v blískosti háje.
Z doby okolo roku 800 n.l. nalezeny střepy- za sokolovnou proti domu čp. 366.

Poblíž dnešního Trojanova mlýna se snad v 9.stol. ale určitě ve století 10. usadili první Suchdoláci.
935-972 Vláda Boleslava I.
V těchto neklidných dobách vzniká Suchol, resp. suchdolský dvorec.
Vzniká na okraji významné cesty do Levého Hradce.

Prostíral se zde rozsáchlý les Luboca ( podklad pro názen obce Liboc). Patřil knížecí rodině Přemyslovců.
Pro potřeby lovu byla zřízena lovecká chatrč, z které vzniká myslivna. Mohla vzniknout na konci 9.stol. nebo začátkem 10.stol.n.l.
Toto první stavení na Suchdole bylo v místě dnešního domu č.p. 2
(pod zvoničkou).

Jeden levohradecký přemyslovský vladyka rozšiřoval své hradiště. Buduje dvorec-přízemní roubená obytná budova, budovy pro dobytek. Celý dvůr obehnán palisádovým plotem.
1045 První listinná zmínka o Suchdole. Listina psaná na pergamenu.

Majitelem dvorce se stává klášter pannen benediktínek u sv. Jiří na Hradčanech.
V té době abatyše Němka Adelheida.
Originál listiny byl chován v archivu kláštera v Rajhradě na Moravě.
V roce 1770 pořídil její opis Gelasiua Dobner (předchůdce Palackého).
Později se opis ztratil—patrně do Vídně.
1132 Postaven kostel v Úněticích.
Ves Suchi dól k němu přifařena.
1221 Listina nejvyššího soudu.

Kněžna Anežka, dcera Přemysla I. byla v té době abatyší svatojiřského kláštera.
Podala stížnost k nejvyššímu soudu na purkrabího v Levém Hradci- neoprávněné zacházení s obyvateli vsi.
Soud jí dal za pravdu.

Obec tehdy zvaná Suchi dól.
1223 Papežský dekret. Papež Řehoř IX. potvrzuje svatojiřskému klášteru všechny jeho statky v Čechách.
Zde je uveden i Suchdol jako "villa Suchidol".
1266 Soudní zápis. Vystupuje zde svědek"testis Radlaus Zuchidol".
Zač. 14.stol. Založena tvrz. Nad myslivnou- horní cesta ke škole. tvrz
1403 Tehdejším majitelem tvrze—rytíř Nyklík (Niklin) (Mikuláš) z Ořecha.

Psal se "Nicolaus de Orzech et de Suchdol".
Od roku 1391 byl královským vrchním kuchařem krále Václava IV.
1405 Rytíř Nyklík prodal tvrz Zdeňkovi z Chýně.
Ten ji vlastnil do r. 1415.
1420 Král Zikmund napadá Prahu.
Je poražen. Vztek si vylévá na okolí, včetně Suchdola—vypalování, drancování.
1421 Po dalším vítězství Pražanů nad Zikmundem, osvobozují Suchdol.
Zabírají suchdolský klášterní statek.
Benediktínky i přes snahu jej již nikdy nedostaly zpět.
Na dvorci ponechán starý správce až do roku 1429.
1429 Vlastníkem suchdolského dvora se stává Jan Keruňk Jednooký z Lomu.
Psal se "Jednooký seděním na Suchdole".
Držel jej však neprávem, po právní stránce patřil stále jeptiškám.
Protože neměl doklad, musel v roce 1454 na příkaz Ladislava Pohrobka statek vrátit bez náhrady.
Odvolal se a statek mu byl vrácen.
1487 Karuňkovi dědicové prodali statek Ondřeji Předborovi z Radešína.
1490 Majitelem Suchdola se stává Václav Budovec z Budova.
Významný rod, který v Suchdole sídlil 55 let.		 Rod Budovců
1505 Václav Budovec prodává statek neznámo komu.
1525 Zápis o tvrzi Václava Budovce z Budova.
1541 Synové Václava Budovce, Adam a Kryštov opět kupují suchdolský statek.
Za nedlouho jej prodávají Štěpánu Tetaurovi z Tetova.
1557 Panství prodáno rytíři Ctiboru Sluzskému z Chlumu a na Tuchoměřicích.
Buduje statek. Pro svého syna Zikmunda staví zámeček —stojí dodnes.
Zřizuje pivovar. Čepuje se v hostinci u Urbanů.
Po jeho smrti jej spravuje jeho syn Zikmund.
Po náboženských soudních sporech Adam Sluzský zřizuje na statku modlitebnu. Zemřel r. 1617.
1617-1624 V těchto letech spravuje statek vdova Kateřina Sluzská ze Zábědovic.
Po její smtri byl její majetek zkonfiskován jako i u jiných protestantů.
Končí jedno z nejlepších období rozkvětu naší obce.
1625 Zavedena na podbabské silnici pošta z Prahy do Drážďan.
1631-1638 Majitelem statku byl Kateřina Polyxena z Donína.
1638-1643 Majitelem statku byl Hynek Vamberský z Rohatce.
1643-1645 Majitelem statku byla rodina Egida Fuchse z Reinburku.
1645-1648 Majitelem byl rodina rytíře Rudolfa Cellera z Rosenthalu.
1648-1652 V roce 1648 Švédové Suchdol vypálili.
Obyvatelé odcházejí. Zůstává v troskách do roku 1652.		 Švédové
1652-1675 Suchdol kupuje rytíř Jakub Ondřej Roden z Hirsenau,
soudce v markrabství moravském a správce v Opavsku a Krnovsku.
Připojil i usedlost Dvořec v Lysolajích.
V roce 1662 žádal pražského purkrabího o právo vybírat mýto za používání suchdolské cesty vedoucí přes Prašný most na Pražský hrad.
Purkrabí toto uznal, ale vše provedl pro vlastní prospěch.
1654 Podle záznamu V Tereziánském katastru bylo ve vsi 7 gruntů, jeden z nich ležel ladem.
1656-1664 Roden pronajal usedlost správci Danielu Oriesovi na 12 let.
Ten obnovil zámeček, pivovar a tři velké stodoly.
Na panství se vrací asi polovina obyvatel.
1664-1668 Správcem statku se stal Daniel Petržilka.
1668 Správcem statku se stal Daniel Rodanovský.
Ten sám sobě prodal lysolajskou usedlost Dvořec bez vědomí Rodena.
1675 Po smrti Rodena majetek přešel na příbuzného hraběte Vojtěcha Šternberka.
1678 V tomto roce jej koupil rytíř Kašpar Proya z Gieselberka.
V této době byl statek zařazen mezi tzv. alodiální (svobodné), takže majitel s ním mohl zacházet dle svého, na rozdíl od statku lenního.
Proy obratem prodal statek benediktinskému klášteru v Emauzích.
1679-1932 Po Bílé hoře upadli slovanští benediktíni v nemilost.
Císař Ferdinand II. klášter věnoval španělským benediktinům.
Ti v tomto roce získávají Suchdol. Smlouvu podepisuje španělský opat Didacus á Canvera. Jeho následovníci byli většinou Němci.
Sousedé posměšně nazývali Suchdol "španělskou vesnicí".
1680 Morová rána.
Suchdolští pochováváni na morovém hřbitově u dnešní kaple sv. Václava.
Mor se vrátil v letech 1713-1714.
1681 Gruntovní kniha uvádí 15 gruntů a dva mlýny.
Z toho jsou 4 poloviční sedláci a deset chalupníků.
1704 Rychtář a šafář Martin Ježek dal postavit zděnou zvonici na morovém hřbitově jako díkuvzdání za zažehnání moru. kaple
1721 Tereziánský katastr zachycuje 8 usedlostí.
Uvádí také název "nad rybníkem Jordánem", který později mizí.
1755 Zvonice přestavěna na kapli. kaple
1770 Započato s číslováním domů.
Do té doby se domy označovaly podle držitelů.
1785 Josefínský katastr zaznamenává 17 usedlostí, z toho 3 hostince a 2 mlýny.
1822
8.června		 Požár suchdolského dvora.
Rozdílné záznamy—obec vyhořela celá—jen zámeček s celým dvorem.
1825 Eichlerova sbírka zaznamenává 30 domů, 246 duší, kostel sv.Václava se hřbitovem, zámek, dvůr, ovčárnu, 3 mlýny (z toho jeden vyhořelý) a hospodu.
1850 Zrušen hřbitov u kaple s. Václava.
1866-96 Na statku se v nájmu usídlila rodina Brandejsů, Brandejs
1901
19.února		 Sehráno první ochotnické divadlo. divadlo
1908 Žádost Suchdola o připojení k Praze. Odloženo.
1920 Nájemcem statku Alois Kolínský.
Špatný hospodář. Jako nájemce zkrachoval.
1923 Nájemcem statku Jan Lacina.
Opravil všechny budovy. Počínal si ale bezohledně, ve velkém těžil kámen z Kozích hřbetů. Musel být zastaven.		 lomy
1924 Praha chtěla připojit část Suchdola—Horní Sedlec + Suchdol po ulici Jiráskova (Osvobození).
Obec se chtěla připojit celá. Takto zamítnuto.
Obec přejmenovaná ze Sukdol na Suchdol.
Vypsána soutěž na návrh školy.
1932 Končí panství emauzských benediktinů na suchdolském dvoře (1679 - 1932).
Ti převádějí statek na továrníka V.Součku z Mochova. Od té doby mohl majitel volně disponovat s pozemky.
Část pozemků přešla na Občanskou záložnu v Poděbradech. Další část pozemků prodal Souček stavitelské firmě Alois Vavrouš a další ing.Bošinovi.		 Vavrouš
1934
9.září		 Otevření sokolovny. fotogalerie
1935 Ze statku odchází nájemce Jan Lacina.
Na jeho místo byl vybrán Němec ing.dr Karel Werba.
1937 Zavedení orientačních čísel na modrých tabulkách.
1939-1945 okupace. Okupace
1941 Německý wermacht zabírá obecnou školu.
1942
2.listopadu		 Zahájení provozu poštovního úřadu. pošta
1945 Pražské květnové povstání. povstání
1945
20.srpna		 Zrušení lazaretu.
1953
1.září		 V rámci reorganizace školství, byla v Suchdole zřízena "osmiletka".
Propůjčen čestný název "Osmiletá střední škola Mikoláše Alše v Suchdole u Prahy".		 škola
1957 Zahájena výstavba Vysoké školy zemědělské.
1957
8.března		 Vychází první číslo měsíčníku "Suchdolské noviny". SN č.1,1957
1959 Změna katastru.
Lokalita "Za hájem", patřící dříve k Roztokům, připojena k Suchdolu.
Nová hranice vymezena asi 20 kamennými mezníky.
1963
1.ledna		 Území, kde se staví Vysoká škola zemědělská, se připojuje ke katastru Suchdola.
Předtím katastr Lysolaje.
1964
březen		 Dr. Ladislav Navrátil dokončuje knihu "Suchdol a kraj poznamenaný dávnověkem".
Tisíc let Suchdola—přednášky L.Navrátila v sokolovně (6.3.a duben 1964). Velký zájem.
 článek
1964 Stalinova třída přejmenována na Suchdolská.
1964 Slavnostní zahájení školního roku 1964/65 na fakultách Vysoké školy zemědělské. ČZU
1966
leden		 Vychází 1.číslo Suchdolského zpravodaje (náhrada za Suchdolské noviny).
Nastávají ale potíže.
1966 Zřízena druhá autobusová linka 147.
Jezdila po Kamýcké ulici na Výhledy (Na Chumberk).
1968
1.ledna		 Připojení Suchdola k Praze (z okresu Praha-západ)
1968
srpen		 Začátek ruské okupace
Vrtulník střílí na školu.		 události
1970 Přejmenování ulic.
Z důvodu, aby v Praze nebyly ulice se stejným názvem.
1974
1.března		 Bylo zrušeno MO VB vSuchdole.
1983
1.září		 Otevřen šestitřídní pavilon základní školy.
1983 V říjnu vyšlo první číslo Suchdolského zpravodaje.
1990
6.března		 Rada ONV Praha 6 přijímá rozhodnutí připojit Horní Sedlec k Suchdolu.
1990
3.května		 Vyhořel objekt školního pavilonu. fota
1990
listopad		 Nový ofic.název úřadu: Místní úřad městské části Praha-Suchdol.
1993
1.září		 Otevřena nová budova základní školy. fota
2000
1.ledna		 Městská část Suchdol otevírá své webové stránky.

Zpracoval: J. J., aktualizace: 3/ 2020

ZDROJE:
Archiv hl.města Prahy
Archiv země české, Rakovník
Archiv Národního muzea
Suchdolská obecní kronika
Suchdol a kraj poznamenaný dávnověkem, JUDr Ladislav Navrátil, 1964

Seznam použitých zdrojů v roce 1974 (pan Pekárek):  (poskytla A.Petrová)
Prameny
Literatura
Ikonografie a mapy

  • Licence Creative Commons