MÍSTNÍ NÁZVY

Vývoj názvu "Suchdol".

Suchidol, Suchi dól Název používán ve starých listinách asi do 14.stol.n.l.
Kozí hřbety zvedaly nízké mraky od severozápadu a ty přeskočily obec. Pršelo zde méně.
Sukdol Poprvé požíván v době Jana Lucemburského (1296-1346).
Vzniká zkrácením, pohodlnějším vyslovováním ( ch - k ).
Suchdol V roce 1924 byl z historického hlediska správně přejmenován na Suchdol.
Byl také podáván návrh pro lepší rozlišení název "Pražský Suchdol".

"Kozí hřběty"

území Útvar děkuje za své pojmenování rozsochatému vzezření. Dávná lidová obrazotvornost.
Uvádí jej i Kosmas.

"Nad rybníkem Jordánem"

část obce název uvedený v tereziánském katastru z roku 1721
později mizí

"Na vinici"

Část obce, ulice. Na základě existence vinice, která až do 19.stol. zabírala celou tamní stráň, obrácenou k jihu.
viz—vinice.
Od roku 1970 ulice přejmenovaná na "Starosuchdolská".

"Budovec"

Část obce. Dne 27.července 1927 byla takto pojmenována, na paměťVáclava Budovce, nově založená čtvrť. Návrh na tento název podal radní Václav Žilina.

"Na Rybářce"

Část obce, ulice. Dříve se tomuto místu říkalo "na Sedleckém".
Na Rybářce je odvozeno pravděpodobně od ptáků rybářek, jak se jinak říkalo rackům, nebo o něco menších rybáků, kteří sem létali od Vltavy.

"Kladiva"

Část obce. Název pro jižní část Výhledů.
Pochází snad od nálezů kamených "kladiv" z pravěku. Správně "sekeromlatů".

"Na Humbertě"

Část obce. Lidově "Na Chumberku".
Název pro okolní domky hospody U Urbanů. Pochází od jména pruského generála Humberta, jehož oddíl vojska zde ležel ve dvoře a v hospodě po bitvě u Hradce Králové v roce 1866.

"Nad Bábou"

Část obce. Místo nad lesem od Sedlece. Dříve lidé nazývali kopce Báby, (Bába-bohyně mračen).
Později takto nazýváno místo mezi sokolovnou a dvorem.

"Na dolikách"

Část obce. Údolí od bývalé vodní nádrže (vybudované za okupace) pod tzv. Červenou skalou ke Spálenému mlýnu.
Viz. ulice Nad dolíky.

"Spálený mlýn"

Část obce. Místo kolem bývalého mlýna v údolí Unětického potoka, který vyhořel v roce 1880.

"V lomu"

území Název dvou míst: vpravo od cesty od "Urbanů" k Lysolajím a písečník za Výhledy..

Znak městské části.

V roce 1991 pověřila školská a kulturní komise MÚ Radovana Papeže, výtvarníka a učitele zdejší školy. Původní vítězný návrh byl- jedna labuť na vlnách Vltavy.
Po výtce heraldiků byl znak upraven na dnešní podobu.

Dvě labutě - dvě S (začáteční písmena dvou nejstarších obcí na území dnešní Prahy-Suchdol,Sedlec).
Labuť - symbol partnerské věrnosti.

Znak byl schválen městským zastupitelstvem 29.4.1993.

Městské části Praha-Suchdol byl znak přidělen od 13. května 1994, tehdejším předsedou Poslanecké sněmovny panem Milanem Uhdem.

Názvy sousedních obcí.

Únětice Z roku 1125 - "ves lidí Uňatových" (vnata, lilius Bolehnae).
Horoměřice Poprvé z roku 1273 -"ves lidí Hořemírovích" (villa Hormeritz monasterii).
Tuchoměřice Z roku 1301 - "ves lidí Tuchomírových.
Lysolaje První zmínka 1227 - tehdy pod názvem "Lyzolay", ves, kde "lidé lají jiným lysých".
ves " lidí, kteří štěkají jak lišky (staročesky liška= lisa)
Liboc Od Levého Hradce do Prahy se rozprostíraly husté lesy, nazývané "Luboca".
Liboc se v roce 993 jmenovala "villa Lubocz".

ZDROJE:
obecní kronika
Suchdol a kraj poznamenaný dávnověkem, Navrátil Ladislav, 1964

  • Licence Creative Commons