Historie Suchdola-sedlecké cihelny

SEDLECKÉ CIHELNY

Foto wikipeda
Franz Anton Leonard Herget

V době Marie Terezie přišel do Prahy Franz Anton Leonard Herget (1741-1800).

Po absolvování gymnázia studoval na teologické a poté na filozofické fakultě pražské univerzity.
Rovněž navštěvoval přednášky na technice.
Po smrti profesora Schora byl v roce 1767 jmenován ve věku 26 let profesorem inženýrských věd na Stavovské inženýrské škole v Praze.
Součástí výuky byla aritmetika, geometrie a trigonometrie.
Od roku 1784 vyučoval praktickou matematiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity. [1]

Foto Michal Patrný
Bývalá Hergetova cihelna rekonstrukce, 2001

Foto wikipedie
Restaurace Hergetova Cihelna, 2019

Kolem roku 1780 založil na Malé Straně v Praze na břehu Vltavy nedaleko Karlova mostu cihelnu. Budovy Hergetovy cihelny stojí na Cihelné ulici dodnes a jsou památkově chráněny.
V roce 1788 byl jmenován vrchním stavebním ředitelem v Čechách. Na technice působil až do své smrti. [1]

Cihly se zde vyráběly s vtisknutým reliéfem
s písmeny A H na ložné ploše.
[6]

Maxmilián Herget (1823-1893)
Vnuk F. A. L. Hergeta, působil jako podnikatel v průmyslu stavebních hmot a politik. Byl poslancem Českého zemského sněmu. [1]
Max Herget-info (starysmichov.cz)

Antonín Herget (1862-1918)
Jediný syn továrníka Maxe Hergeta (1823-1893).
V roce 1893 se stal spoludědicem majetku rodiny Hergetů, včetně cihelny v Bubenči. [1]

Viz dále.

Cihelny v Sedlci

V Sedlci byly cihly vyráběny ve dvou cihelnách již v 1. polovině 19. století.
Tyto cihelny s několika hliništi vlastnil František Pštross a po jeho smrti dcera Anna Novotná.
Ta u cesty do Suchdola dala postavit dvě kruhové pece. [1]

Tomuto tématu se věnuje knihaZlatá Praha 2/2016, Kolkované cihly z území Prahy 6, J. Zavřel-Miloš Komanec. [6]

Foto NPU
Kniha Statá Praha, 2/2016

Foto J. Zavřel, 2014
Kolkované cihly Pštrossovy cihelny

Foto archiv ČZU
Sedlecké cihelny, vlevo od ulice Kamýcká, po roce 1919

----------------------------------------------------------------------------------

V roce 1893 archeologický nález, železný hrot kopí pan Jíra, v místě první sedleské cihelně pana Kořínka. Tato cihelna nahoře na kopci před tím patřila paní Procházkové.
Pan Kořínek později cihelnu prodal firmě Herget.

V Sedlci údajně vyráběl cihly Ing. Karel Fišer (1844-1908), dříve než založil podnik v Letkách spolu s A. Dvořákem.
Karel Fišer + Dvořák (fabriky.cz)

Chybí záznamy, že K. Fišer měl cihelnu v Suchdole. Rozporné josu i názory pamětníků.
Pouze články prof. arch. Jiřího Štursy (1910-1995) se zmiňují o existenci několika cihelen v Sedlci v 19. století,
mezi nimi cihelna bratří Fischerů.

Vodítkem zůstaly katastrální plány a obraz Sedlce z roku 1916.
Na plánu 1875 zakreslena Unitaska s kruhovkou.
Na plánu 1906 je Kořínkova cihelna (zbouraná asi 1930) a skupina budov s další cihelnou – není znám majitel (možná Fr. Fišer – dle Šursy) [5]

prof. arch. Jiří Štursa
(1910-1995) [1]

------------------------------------------------------------------------------------------

Situace cihelen

Zpracoval J. Jánský
Situace cihelen v roce 1916

Zpracoval J. Jánský
Situace cihelen v roce 1925

Situace 1916 + 1925 v pdf

Cihelna Antonína Hergeta, Sedlec, ulice Přerušená (1)

V roce 1903 si A. Herget nechal vyplatit podíly z rodinné firmy a použil je na založení své samostatné sedlecké firmy. Koupil sedlecký velkostatek i s cihelnami.
Novou cihelnu dal postavit při železniční trati podle návrhu berlínské firmy Wilhelm Eckardt & Ernst Hotop. [1]

Stavbu provedl stavitel Anton Möse ze Smíchova (1861-1932).
Byl pražský stavitel německého původu žijící v Praze, zakladatel stejnojmenné stavební firmy (Anton Möse).
Narodil se v Markersdorfu v Sasku (dnes Německo). V Praze byl nejprve inženýrem u firmy Ringhoffer na Smíchově.
V roce 1897 začal podnikat ve stavebnictví. [8]

Stavba budovy cihelny v Sedlci započala v roce 1910 a v roce 1916 jí bylo přiděleno čp. 53.

Jinak Firmě Herget patřilo několik dalších objektů a pozemků v Sedlci i v Lysolajích.
Mimo jiné nechal postavit i dva velké dělnické domy při Kamýcké ulici vlevo do kopce, které byly zbourány v 70. letech.

Wilhel Eckard (1845-1910)
[2]

Ernst Hotop (1885-1904)
[2]

Hergetova cihelna, Sedlec
[7]

Cihla s kolkem H z cihelny Antonína Hergeta v Sedlci.
Velikost 29 x 14 x 7 cm.
Nalezeno v ulici Podbabská v Dejvicích.
[6]

Mapa z roku 1912

Vznikly zde administrativní budova, tovární komín vysoký přes 40 metrů, kruhová pec zabudovaná do sušárny a strojová lisovna s generátorem jako její přístavby.

Antonín Herget, jako rytmistr na východní frontě, v březnu 1917 prodal všechny své nemovitosti protokolované firmě
Antonín Herget, cihlářské závody v Sedlci, spol. s r.o.a po jeho smrti roku 1918 získali jeho potomci z této firmy podíl.

1919—firma dala přistavět elektrárnu.
1920—výstavba nové kruhové pece s 24 komorami, kterou navrhl architekt Jaroslav Benedikt (-1940), kolaudace 1924.

1924—předpokládaná výroba pro rok 1924 byla 12 milionů cihel a 3 miliony tašek.
1928—byla pec rozšířena o dalších šest komor.
1929—zasáhla firmu hospodářská recese. Došlo k rozprodávání pozemků a ke snížení výroby o 25 %, velké neprodané zásoby.
1938—1948-cihelna byla v provozu po názvem Edifa-Herget, akc. spol.pro výrobu a prodej stavebních hmot.
1948—firma byla přidělena Československým stavebním závodům - závod Betonapro výzkum předpjatého betonu.
1954—v areálu sídlil Pražské cihelny n.p., později byl využíván jako skladiště stavebních materiálů.
Komín byl zbořen před rokem 1975. [1]

Foto wikipedie
Hergetova cihelna, ulice Přerušená

Foto wikipedie
Hergetova cihelna, ulice Přerušená

Foto wikipedie
Hergetova cihelna, ulice Přerušená

Současná situace

VIDEO
Sága rodu Hergetů—Také o cihelně v Sedlci (ČT1, Z metropole, 2013)

Cihelna Unitaska (4)

Levá strana, od ulice Kamýcká, nad Sedlcem patřila katastrem až k dnešnímu Brandejsovu náměstí pod Lysolaje, a to až do roku 1962.
Teprve s výstavbou VŠZ došlo ke změně katastru.
Na území Lysolaj měla firma Herget a spol.( Antonín Herget, cihlářské závody v Sedlci, spol. s r.o. ) několik pískoven i několik cihelen včetně Unitasky.
V roce 1927 byly u Unitasky postaveny 2 nouzové domky pro dělníky.

Foto historiesuchdola.cz, poskytla Z. Kučerová
Dělnické domky

Foto historiesuchdola.cz, poskytla Z. Kučerová
Dělnické domky

Foto historiesuchdola.cz, poskytla Z. Kučerová
Zaměstnanci v peci cihelny

V roce 1937 firma Herget propůjčila pozemek na Unitasce na zřízení hřiště pro lysolajské sportovce (fotbalisty).
Nacházelo se zhruba v místě dnešního bazénu a přilehlého stadionu.

Kdy Unitaska byly zbouraná by se dalo odvodit, že někdy na začátku 50.let.
Neboť již v roce 1955 se započalo s výstavbou areálu zemědělky v místech Unitasky. [3]

Mapa lokality v obecní kronice Lysolaje [3]

Mapa lokality—Unitaska v roce 1953

Výřez z letecké mapy z 50. let, na které je zachycena oblast bývalé suchdolské cihelny Unitas.
Barevně jsou vyznačeny jednotlivé části lokality na základě vzpomínek pamětníků.

Hlavním zařízením cihelny byla kruhová cihlářská pec, tzv. kruhovka, která byla opatřena vysokým komínem.
V horní části snímku je vyznačeno fotbalové hřiště, které bylo v prostoru vytěžené cihlářské hlíny.
Sprašová cihlářská hlína se vyskytuje v této oblasti v síle několika metrů. Cihlářská hlína byla postupně těžena, což vytvářelo terénní schod.
Ve vytěžené oblasti byla rovná plocha využita ke zřízení fotbalového hřiště.
( B. Sommer, 10/2014)

ZDROJE
[1]  wikipedie
[2]  dachziegelarchiv.de
[3]  Obecní kronika Lysolaje
[4]  B. Sommer, 10/2014
[5]  Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce, Vladimír Laštovka, 1999
[6]  Kolkované cihly z území Prahy 6, J. Zavřel-Miloš Komanec, Staletá Praha, 2016/2
[7]  koda.kominari.cz
[8]  prazdnedomy.cz/domy/architekti/detail/4478
[9]  geoportal.gov.cz

J. Jánský, Z. Kučerová, B. Sommer, 12/2020